Jan Bečička /1974/

V letech 1989 - 1993 studoval u klavírnické firmy Petrof v Hradci Králové SOUHN obor Uměleckořemeslná stavba klavírů - studium bylo zakončeno výučním listem obor Klavírník a maturitou. V roce 1993 nastoupil na Střední umělecko průmyslovou školu v Praze - obor Tvarování dřeva a řezbářství. Toto studium v roce 1997 ukončil maturitní zkouškou, jejíž praktickou částí bylo postavení repliky pentagonálního spinetu, inspirovaného nástrojem Domenicus Pisaurencis, Benátky 1540. Při studiu v letech 1993-1996 navštěvoval dílnu pana Františka Vyhnálka, kde se podílel na stavbě cembal a restaurování historických nástrojů.
První významnou restaurátorskou prácí bylo ve spolupráci se Stanislavem Hüttlem v roce 1997 restaurování kladívkového klavíru Conrad Graf (cca1820), ve správě Národního památkového úřadu Plzeň, pro zámek Kozel v západních Čechách.
V roce 1997 nastoupil ke studiu na Vyšší odborné škole uměleckoprůmyslové v Praze - obor Restaurování. Studium bohužel nenaplňovalo svým zaměřením jeho odborná očekávání, a proto v roce 1998 přijal nabídku Národního muzea - Českého muzea hudby, přerušil studium a začal se naplno věnovat restaurování historických nástrojů pro výstavu „300 let s klavírem“, pořádanou pod záštitou UNESCO v roce 1999. V roce 1999 odjel na „zkušenou“ do německého Trendelburgu a absolvoval zde odbornou stáž u významného německého stavitele Jürgena Ammera. Další velkou výzvou se pro něj stala záchrana nástrojů z vlastnictví Národního muzea - Českého muzea hudby, poškozených katastrofální povodní v srpnu 2002, na které se výraznou měrou podílí.
Jan Bečička je od roku 2007 členem rady expertů pro hudební nástroje Národního muzea a v roce 2009 mu bylo Ministerstvem kultury České republiky uděleno povolení k obnově kulturních památek se specializací na restaurování strunných klávesových nástrojů.